A je tu konec léta, konec prázdnin...

Nevím jak vy, vážení čtenáři, ale já jsem si letošní prázdniny (byť jsem osobou i v létě pracující) užila náramně.

Když to jednoduše shrnu, bylo možná místy zbtečně trochu moc horko, ale suma sumárum, mně se tohle léto převelice líbilo. Myslím, že bylo prostě zhruba takové, jaké by mělo být. Nic nemůže být dokonalé, a tak přimhuřme oči nad tou trochu přepálenou teplotou a nedostatkem deště a vzpomínejme na to pěkné, co nám to letošní teplé počasí přineslo.


Mohla bych tady pět dlouhé ódy na těch uplynulých pár měsíců (protože byly opravdu parádní)..ale nakonec bych stejně musela zkonstatovat, že i konec prázdnin, dokonce i těch letošních - báječných, má něco do sebe. S návratem dětí do lavic totiž končí nejen školní, ale i DIVADELNÍ prázdniny!

Pár dní před koncem srpna jsem při cestě kolem divadla zahlédla světlo v jeho útrobách a přistihla jsem se, jak se celá tetelím a těším, až mě letos divadlo konečně zase vcucne.

A tak přestože se mnozí možná ještě nestačili ani moc rozkoukat a prohlédnout si programy právě začínající sezony, já už můžu poreferovat....

Kill de Bill (DJKT od Dekkadancers)

Premiéra na začátek sezony? Ideální.
Premiéra na Malé scéně? No tím lépe!
Baletní premiéra na Malé scéně?
A šup a už jsem byla v předprodeji :-)


No a teď už mohu jen DOPORUČIT!
A hledat další termíny, protože tohle jsem rozhodně neviděla naposledy!
Pro ty, kdo mají balet spojený zásadně s Labutím jezerem, je asi těžko pochopitelné, že se u baletního představení můžete smát.

Bůh masakru (DJKT)

Přiblížila se derniéra (3.10.) činohry Bůh masakru - a já ji ještě neviděla?
Zahájit sezonu na Malé scéně ja tak trochu jako vrátit se domů - člověk nemusí shlížet z 20. řady přes davy cizích lidí - může si jen tak vplynout do děje a hra se odehrává téměř na dosah ruky.

Plzní se prošel Vendelín II.

Centrem města projel, prošel, protančil, prohrál a prozpíval, propochodoval a promával, prousmíval a jánevímcoproještě... PRŮVOD VENDELÍN.
Už podruhé zahájila Plzeň svoji novou kulturní sezonu průvodem, který nese jméno po nejvýznamnější postavě v historii plzeňského divadla: Vendelínu Budilovi .

Les Ballets Bubeníček

Bratři Bubeníčkové - dvojčata Otto a Jiří, pocházející z cirkusového prostředí, jsou dnes světově uznávanými tanečníky a umělci. Oba už mnoho let působí v zahraničí - před více než dvaceti lety nastoupili do souboru hambuského divadla, kde Otto zůstal, Jiří se po čase přesunul do Drážďaň.
Každý tak budoval vlastní sólovou kariéru, ale společně tvoří projekt Les Ballets Bubeníček, se kterým na pozvání Evropského hlavního města kultury 2015 přijeli letos také k nám do Plzně.
Málokterý milovník baletu by si, myslím, nechal takovou událost dobrovolně ujít.