Divadelní spolek Kašpar má Růže pro Algernon na repertoáru od roku 1993 a počet bezmála 800 repríz hovoří za mnohé, stejně jako recenze typu: "must-have představení prežských divadelních scén" nebo "Výkon Jana Potměšila v roli Charlieho je naprosto famózní".
A tak, když Měšťanská beseda v Plzni nabídla v předsilvestrovském programu právě tuto inscenaci, nechtěla jsem si ji nechat ujít.
Bohužel jsem si nestihla koupit program, ale ten já před představením stejně obvykle nečtu :-)
S předstihem jsem si ale stihla alespoň zevrubně zjistit, o čem hra má být. Je pravda, že podle názvu (bez znalosti obsahu) by mě nikdy nenapadlo, že by se mělo obsahově jednat o věděcký pokus na prahu sci-fi. Což, upřímně, není tak docela můj žánr.
Na druhou stranu, ve světě dnešní moderní medicíny: operace, která by zvýšila inteligenci jedince, se nejeví tak nereálnou.
Námět samotný je vlastně poměrně zajímavý. Knížku jsem nečetla, tak nemám srovnání, nicméně věřím, že to nejpodstatnější bylo zachováno. Charlie, nepříliš chytrý jedinec, chce svoji situaci změnit a přihlásí se do projektu, kde mu má být operativně navýšela inteligence. Proměna se podaří a z prosťáčka je génius...jenže.... nic netrvá věčně. A tak Charlie, steně jako pokusná krysa Algernon, postupně svoji inteligenci ztrácí, až v závěru umírá.
Ve hře vystupují všeho všudy 4 postavy, přičmž dvě z nich se na jevišti spíš jen na chvíli mihnou - hlavními aktéry jsou Charlie a jeho učitelka - paní Kinianová (Jan Potměšil a Eva Elsnerová).
V první části hry mi představení připadalo tak nějak surové. Nikoli agresivní, ale spíš neotesané - praktická absence kulis by mi až tak nevadila, stejně jako nepřekáží hendikep pana Potměšila. Na vozíku se pohybuje zcela samozřejmě a když na něm zrovna nesedí, člověk by na první pohled ani nemusel zaznamenat, že je něco jinak.
Spíš jsem ale měla pocit, že než hluboké herecké výkony, jedná se spíš o kvalitní recitaci. Časem se to ale trochu prolomilo a hra mě vtáhla trochu víc.
Nakonec, i když to na mě napřed působilo trochu zvláštně, musím jako nejzajímavější vyhodnotit asi druhou část hry, především ztvárnění Charlieho zápisek z období, kdy začal svoji nabytou inteligenci zase ztrácet. Jan Potměšil střídá polohy na křesle a deklamuje jednotlivé poznámky. Intejnzivněji je tu také cítit zvláštní vztah mezi Charliem a paní Kinianovou.
Jo, i když jsem tomu těsně při odchodu po závěrečném bouřlivém potlesku moc nevěřila, přeci jen i do mě se představení trochu zahnízdilo.
Hru ani herecké výkony bych neoznačila za strhující. Tady mě recenze opět nesprávně navnadily a laťku nasadily zbytečně vysoko. Ale hra je to zajímavá a za zhlédnutí myslím stojí.
A asi si zkusím sehnat knižní předlohu.
Výkon Jana Potměšila v roli Charlieho je
naprosto famózní - See more at: http://book-lords.blogspot.cz/2013/12/ruze-pro-algernon.html#sthash.ayQ9Ivj5.dpuf
Výkon Jana Potměšila v roli Charlieho je
naprosto famózní - See more at: http://book-lords.blogspot.cz/2013/12/ruze-pro-algernon.html#sthash.ayQ9Ivj5.dpuf
Výkon Jana Potměšila v roli Charlieho je
naprosto famózní - See more at: http://book-lords.blogspot.cz/2013/12/ruze-pro-algernon.html#sthash.ayQ9Ivj
Žádné komentáře:
Okomentovat