Možná spíš: Zase jedno představení, které mě napřed zklamalo, ale ve finále se do mě tak nějak zakouslo a táhlo mě zpátky.
Krom toho, že mi v hlavě pořád zněly některé z melodií, v tom představení byla nějaká poňoukavá myšlenka, kterou jsem nemohla vyhnat z hlavy. Nějakou dobu jsem poté vlastně nemohla přijít na to, zda se mi hra nakonec vážně líbila, nebo ne.
Prostě ve zkratce: napoprvé se mi moc nelíbilo podání, ale zaujal mě obsah.
Jsem moc ráda, že jsem vyrazila i podruhé - už nic nedrhlo a obsah mě dostal ještě víc.
