Holešovické výstaviště je obrovský kolos a samotná budova bývalých jatek je poměrně rozměrná. A zevnitř snad ještě víc, než zvenčí. Na její renovaci se, pokud vím, podíleli sami umělci a dnes je domovskou scénou především známého novocirkusového spolku Cirk La Putyka.
Trochu jsem se bála, jaké to tam bude. Nemám nic proti industriálnímu prostředí (ba naopak!), ale nevěděla jsem, jak moc je vnitřek upraven. Navíc se ke mně samozřejmě dostaly zkazky o ponuré atmosféře prostor.
O to větší bylo moje překvapení, jak suprově - stylově a útulně je objekt upraven. Samozřejmě nevím, jak je řešené zázemí a jak vyhovuje domácím či návštěvnickým souborům, na druhou stranu - určitě si to udělali tak, aby jim to vyhovovalo v maximální možné míře. A já, coby divák a návštěvník, jsem totálně unešená!
Červená barva ve vybíleném vstupu (snad abychom nezapomněli, kde se nacházíme) může působit rozporuplně, ale interiér je fakt "boží"....
Hala je obrovská a přesto působí příjemně a útulně. Členitost prostor poskytuje dostatek soukromí i možnost být mezi lidmi. Umění, kultura a tvůrčí duch tu dýchá ze všech stran.
Dřevěné aplikace, umělecké instalace různých předmětů, sochy, hudební nástroje, kresby, črty, projekty,... příjemná zákoutí, která lákají zalézt si tam s kafem a knížkou nebo klidně něčím malým na zub a partou přátel.
Co mě totiž úplně ohromilo, bylo občerstvení. Na první pohled jsem asi očekávala tak rozlévané limo, kafe 3v1, brambůrky, při troše dobré vůle čepované pivo a třeba utopence.Ale domácí limonády a hlavně normálně regulérní kuchyň - sice s omezeným, zato skvělým výběrem? Moje čerstvé těstoviny s pestem, piniovými oříšky a parmezánem neměly chybu, domácí sekaná vypadala taky skvěle!
Možná by to chtělo trochu doladit obsloužení diváků při přestávce, ale ta byla dost dlouhá na to, aby se dostalo na všechny..a nutno podotknout, že barmani fakt kmitali... Spíš možná to bylo neukázněností hostů, kteří vytvořili několikero front... ale možná i to bylo ku prospěchu. Já to teď napodruhé pořádně očíhnu.
Fronta na dámských toaletách kdekoli je taky standard, i když pravda, kapacitně (mísy vs. počet míst pro návštěvníky) je to trochu v nepoměru.
Bála jsem se, že to bude prostůrek o rozměrech plzeňského Divadla Dialog nebo Divadélka Jonáš, ale místí hlediště pojme přes 350 diváků!!!
Elevace je poměrně velká, takže dobře vidí snad každý.
Takže vlastně jediné, co mě na Jatkách78 ve finále trochu zklamalo, byla kuličkárna. Ne úplně vyladěné cestičky (příliš mnoho křižovatek), budiž... jenže kuličky se zasekávají v dráze a prostě, ty potvory, vůbec nedojedou dolů?! Kuličkárnou navíc nejde otočit, což by vlastně oba uvedené problémy mohlo vyřešit.... No, nemůže být všechno úplně 100%, že? :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat