Sochy Ley Vivot krášlí plzeňská zákoutí - která zůstane?

Koncem dubna jsem se mihla centrem města (konkrétně před "vědárnou" ve Smetanových sadech v Plzni) a byla tak náhodným svědkem instalace nádherných bronzových soch kanadské sochařky s českým původem - Lea Vivot se narodila na Moravě jako Drahomíra Hekelová.


Rozhodně doporučuji každému, aby se na ně šel podívat.






Sochy se mi zalíbily hned na první pohled. Taková propracovanost! Navíc ze všech čiší lidskost a emoce.

Nechtěla jsem tam moc překážet, tak jsem si sochy nafotila..s tím, že se ještě vrátím. Pro vernisáž pak byl (alespoň podle snímků zveřejněných v médiích) počet soch ještě doplněn.
Později měly být přemístěny na různá místa Plzně - do Štruncových sadů, Solní nebo Riegerovy ulice. Nechodím tam denně, ale v uvedených lokalitách jsem zatím žádnou sochu nepotkala. Zato jsem na další krásné exempláře narazila ve foyer našeho Nového divadla.
Ještě je nemám nafocené, ale taky se na to chystám :)

Ochutnávka:

• Jako první mě zaujala socha muže s dítětem v houpací síti. Zajímavosté této sochy je kompozice. Sousoší nemá podstavec, socha "visí" ve vzduchu (na stránkách Ley Vivot je socha umístěna mezi dvěma stromy, takže vypadá, že je opravdu zavěšená), ve skutečnosti dotek se zemí zajišťuje jenom noha a ruka muže, které visí ze sítě ven, a zadní nohy psíka, který se k páru do sítě natahuje. Parádní nápad!
• Jako další mě zaujala lavička s objímajíjcím se mileneckým párem. Pár je v tomto případě relativně standardní dvojice v milém objetí. Ale lavička je neuvěřitelně dobře propracovaná - na první pohled vypadala jako dřevěná. Včetně vyrytých vzkazů a mouder - sousoší se také podle toho jmenuje: The Secret Bench of Knowledge. Svoji symboliku pro toto téma má jistě i červeně zvýrazněné nakousnuté jablko, které muž drží v ruce.
  Co mě ale zarazilo a vlastně to doteď nechápu - když jsem se po nějakém týdnu k sochám vrátila, a to mimo jiné hlavně proto, abych si tuto lavičku pořádně prořádně "pročetla"... a ona nikde!!! Teda...lavička s dvojicí tam je, jenže ta LAVIČKA je jiná! Dřevěná! bez vzkazů... :-(
  Kde je původní lavička?

Všechny sochy popisovat nebudu, líbily se mi prakticky všehcny - víc, míň, na první pohled, některé až třeba na třetí, ale třeba zato o to víc. Snad jen Lavička milenců ve mě nezanechala nějaké hlubší pocity.
A k jedné ze soch mám poněkud zvláštní vztah. Nejnovější - Picasso je totiž trochu ... ale jo, z mého pohledu divná. Nepodařilo se mi vyčíst, jak přesně je zamýšleno její finálí umístění - pojala jsem totiž podezření, jestli socha nebude určena k pohledu shora nebo z dálky.
Nevím, jakou postavu vlastně Pablo Picasso měl, ale ta socha je zvláštně neproporcionální - velká hlava na menším těle, ruce a chodidla působí proti kratším slabším údúm trochu jako tlapy.

Běžte se podívat - jak do Smetanových sadů, tak do Nového divadla... případně i jiných lokalit v Plzni, třeba najdete další pěkné exempláře. Prý na hlavním nádraží jsou taky nějaké k vidění!

A pak se můžete připojit do hlasování, která ze soch by měla v Plzni zůstat.

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/vyberte-ktera-socha-zustane-v-plzni-20150512.html

 Picasso - BTW, jo, je celej.. teda vlastně ne, už mu někdo čmajznul štětec

až půjdete do (Nového) divadla, čeká tam na vás další sada krásných soch