Ale vloni mě vyprávění kamarádky nahlodalo. Místo koňů bicykly, hudba, dobré zpracování, krátké baletní
vystoupení.... Nakonec jsem od ní dostala lístek, a tak veškeré pochyby
byly rozptýleny.
Od té chvíle při každé vzpomínce lituji:
- že jsem si vůbec dovolila promeškat první ročník,
- že pořadatel festivalu přísně ctí pravidlo "dvakrát a dost", tedy že jednu inscenaci uvede v jednom roce, ve druhém ji zopakuje....a šlus.
Hned
od začátku (a až do konce a nevadilo ani krátké přerušení hry kvůli
vydatné dešťové přeháňce) inscenace oplývala nápaditostí a vtipem.
Zakomponování
plzeňského nářečí - ve hře uvedeno jako gaskoňské - byl naprosto
výtečné. Když například (tuším že) Rochefort četl dopis: "... japa se
máš, co paděláš?........... A, zřejmě nějaký padělatel!" nebo když se
D´Artagnan v podání Petra Konáše představoval krásné Milady: "... Jsem ze
z Gaskoňska," pobublávalo hlediště smíchem.
Šermířské
scény byly krásně propracované a divácky věrohodné.
Proložení děje živou hudbou v podání kapely čtyř mušketýrů doplnilo a pozitivně ozvláštnilo celou inscenaci.
Proložení děje živou hudbou v podání kapely čtyř mušketýrů doplnilo a pozitivně ozvláštnilo celou inscenaci.
Kardinál Richelieu v podání Jana Přeučila byl krásně slizce zlověstný. Ostatně, celé obsazení byla parádní trefa do černého - takový malý herecký koncert, ve kterém zněla jména jako Konáš, Limr, Teplý, Valenta, Leichtová, Kotiš, Křesťanová, Rohlíček, .... atd atd.....
Jak
už jsem předeslala v úvodu, simulace "jízdy na koni" použitím jízdních
kol byl geniální nápad. Krom vyřešení praktické stránky věci to dodalo
hře zase další náboj a vtip, nabídlo další humorné varianty.
Smekám
pomyslný kloubouk a ve skrytu duše doufám, že se se Třemi mušketýry v
tomto nastudování a v tomto obsazení ještě někdy někde setkám. Stali se
totiž mojí srdeční záležitostí, láskou, byť jen na pár večerů (stihla
jsem to jen 2x).
Žádné komentáře:
Okomentovat