Divadlo, o jehož existenci / umístění se vede mnohaletý spor, kvůli jeho údajné devalvaci českokrumlovské zámecké barokní zahrady.
"Vítejte v divadle s nejvyšším stropem na světě!"
Abyste si ale návštěvu tamního představení opravdu užili, doporučuji vybavit se:
- dobrým polstrováním - sedačky nejsou zrovna pohodlné a osoby většího vzrůstu mohou navíc pociťovat diskomfort v nedostatku rezervního prostoru v oblasti kolen; vezměte si tedy něco, co vás nejen izoluje od případného chladu, ale především zajistí pohodlí při sezení - ve vymezeném místě není moc prostoru pro vrtění se
- dobrým oblečením - a to nikoli ve smyslu společenským, alébrž praktickým, spíše teplým - i v parném létě tu umí být večer docela chladno a větrno; a pamatujte i na to, že by mohlo sprchnout (deštníky nejsou povoleny)
- no a pochopitelně v případě zájmu i dobrou společností, ta se hodí všude :-)
Moje celkové zážitky z divadla jsou vlastně dost ambivalentní - na jednu stranu hodnotím úžasný nápad otáčivého hlediště v krásném prostředí a i samotné hlediště je svým způsobem hezké, na druhou stranu zoufale nepohodlné. On ten večer stál celkově trochu za houby. Ale představení (opera Carmen) bylo velmi dobré.
Nezastírám, že moje dojmy a nepohodlí toho večera umocnil fakt, že cestou do Krumlova se mi udělalo všelijak, podle dalších příznaků mě přepadla akutní viróza. Na večer se ale trochu zklidnila, a tak od návštěvy divadla mě neodradila. Šla jsem se posadit hned, jak začali pouštět do hlediště, tedy cca 30 minut před začátkem představení - nač to zdržovat? Brzy jsem pochopila, že to nebyl dobrý nápad. Představení ještě ani nezačalo a já už začínala mít osezený zadek. Cestování nalehko se v tomto případě nevyplatilo, měla jsem si vzít nadýchanější polštářek. Vzhledem k tomu, že opera trvala něco málo přes dvě hodiny - bez přestávky, cca v půlce už jsem začala v duchu Dona Josého navzdory krásným áriím zaříkávat, ať tu Carmen konečně zapíchne. Už jsem nevěděla, jak svému zadku ulevit, protože poposednout jsem si mohla jenom minimálně a přenášení váhy za strany na stranu už přestalo pomáhat.
V elevaci hlediště je zezadu ukryté občerstvení i s malým posezením, takže si můžete čekání na divadlo zkrátit studeným nápojem, horkou čokoládou, ... nebo nějakou chuťovkou.
Praktický je také prodej pláštěnek, dek a podsedáků, případně dalších upomínkových předmětů. Pokud si ale netoužíte odvézt malou deku s nápisem Český Krumlov na památku, přivezte si spíš vlastní.
V tomhle se mi moc líbí naše Divadelní léto pod plzeňským nebem (a v Krumlově jsem to znovu ocenila), že nemá potřebu na těchto věcech "rejžovat" a o své diváky pečuje - deky zapůjčí, v případě deště dokonce vydá pláštěnky, ... a ještě jsou vždycky všichni děsně milí. To vše zdarma. No, jiný kraj, jiný mrav.
(Mimochodem, jiný mrav... potkala jsem tam mezi diváky spoustu divných lidí - snad shoda okolností, mimořádná koncentrace, ... takoví zvláštní patroni. Povýšení burani, dalo by se říct. No, celkovému dojmu z večera to nepřidalo.)
V první chvíli mě dost zaskočil pocit při otáčení hlediště. Je docela svižné a ve spojistosti s tím, že člověk vlastně couvá, to ve mně vyvolalo obavu, že by mi brzy mohlo být i nevolno. Naštěstí jsem si rychle zvykla a tenhle pocit mě přešel. Jednak hlediště přeci jen dost stojí nebo se neotáčí úplně kolem dokola, občas změní směr, což je taky fajn. Možná lidé s kinetózou na kolotočích by s tím problém mít mohli, ale většina populace to nejspíš v pohodě dá.
Navíc je to zážitek opravdu zajímavý, nevšední. Krásné prostředí upravené přírody, letohrádek, cesty, brána.. Parádní přirozené kulisy pro spoustu her, otevřený, neohraničený prostor dodává perspektivě scény úplně jinou hloubku. Přenesení diváka do jiného času a prostoru docela tichým otočením hlediště navíc nechává hru krásně plynout, neruší pohledem na pobíhající kulisáky nebo spouštěné kulisy.
Je to zase jiný divadelní zážitek a jsem ráda, že jsem si pro nej dojela.
Konec konců - kdo vi? Třeba se mi podařilo využít jednu z mála šancí (vzhledem k tomu, že už jsem se tam chystala několik let) funkční divadlo navštívit. Už několikrát se proslýchalo, že "to už je poslední sezona krumlovského otáčivého hlediště", že ho zavřou, rozeberou, ....
"Slavné přírodní divadlo" vs "obluda uprostřed vzácné zámecké zahrady"
Bodovitou historii "boje" proti umístění Otáčivého hlediště v zámecké zahradě v Českém Krumlově si můžete projít na webových stránkách obce - pasáž Problematika umístění....
Poslední zápis ale končí v létě 2014, kdy do konce životnosti divadla zbývalo cca 1,5 roku. Přiznám se, že vlastně nevím, co ho posunulo za onu hranu a legalizovalo na nějaké (jak dlouhé?) další období. Nebo že by prostě jenom tiše přesluhovalo?
Z mého pohledu to zas taková obluda není (a už vůbec ne večer: hlediště nasvícené reflektory, obklopené parkem, nad ním obloha s jasnými hvězdami) a do krumlovské zahrady už tak nějak patří - vždyť mu bude skoro šedesát let! Na druhou stranu, stejně dobře by se vyjímalo i v jakémkoli jiném parku. V Krumlově je ale výhoda pěkného letohrádku i různých zákoutí, taková druhá lokalita se asi nebude hledat / tvořit snadno.
Vyhlášené divadlo mi ale připadá taky jako další zajímavá atrakce pro návštěvníky města, další zajímavý bod při procházce rozlehlou zahradou. Kdyby zahrada byla menší, byl by záběr divadelního prostoru asi více diskutabilní, ale takhle?
No, jak říkám, nevím, na základě čeho funguje teď, ale definitivně vyhráno jistě ještě nemá, kdaž proti němu brojí samotné UNESCO.
Na druhou stranu, už tolikrát mělo namále.... a přece se točí!
Žádné komentáře:
Okomentovat