Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes! (Divadlení léto pod plzeňským nebem) - vzpomínka

z archivu Divadelního léta pod plzeňským nebem

Parádní komedie, nemá chybu.
Vůbec nechápu, jak je možné, že jsem z téhle hry loni nepadla úplně na znak.
A hodně mě štve, že už "Psa" hrát nebudou. Vážení divadleníci DLPPN, myslím, že je na čase konečně přehodnotit tradici a upustit od přísného režimu "dvakrát a dost". Žejo?
Jsou hry, které by stálo za to hrát a hlavně vidět vícekrát (i během jednoho roku / měsíce / týdne......)
A Prokletí rodu Baskervillů k nim bezesporu patří.

/ pozor, text dále, vzhledem k tomu, že se hra už asi nebude opakovat, obsahuje malé spoilery /

Don Quijote (Divadelní léto pod plzeňským nebem)

Pozitivum je, že i přes avizované problémy s financováním festivalu - festival zůstává, pokračuje.
Jako 9. představení si Divadelní léto pod plzeňským nebem připravilo hru Don Quijote.
Letos se scéna zabydlela U Zvonu, na plácku, který zbyl po domu, jehož statiku narušily povodně v roce 2002.

Nutno podotknout, že jsem představení neviděla hned od začátku (chybí mi tak 15-20 minut) - po půl deváté jsem se vyskytla ve městě, bylo krásně... Chvíli mi trvalo, než jsem se odhodlala, protože už se evidentně hrálo a všichni z pořadatelského týmu už byli uvnitř, areál uzavřen.
... Ale pak jsem se rozhoupala, potichu, nesměle houkla skrz plot... a děvčata uvaděčky mě pustily dovnitř a velice ochotně prodaly lístek ještě na tentýž večer*...
Jako obvykle se mi tedy potvrdilo, že kolem Divadelního léta pod plzeňským nebem se točí samí fajn, ochotní a milí lidé :-)

S představením je to ale trochu těžké..

Robin Hood (komedie DJKT) - první dojmy

Jako vždy nepřipravená, překvapená.
Ale vlastně spokojená - na poslední den divadelní sezony, poslední školní den a tedy vlastně zahájení prázdnin asi nemohlo divadlo z repertoáru vybrat lépe. Jak jinak začít prázdniny, než vesele? 
Robin Hood* měl premiéru v polovině června 2016. Nedá se říct, že by se jednalo o nějaký extra hodnotný kus plný životních mouder.
Už při prologu v podání Antonína Procházky, pro něj typickém, dojdete k poznání, že představení musí být komedie. A herci se zde opravdu vyřádí, je to odpočinkovka jak se patří. Předpokládám, že bude mít u širokého publika úspěch.