Jako vždy nepřipravená, překvapená.
Ale vlastně spokojená - na poslední den divadelní sezony, poslední školní den a tedy vlastně zahájení prázdnin asi nemohlo divadlo z repertoáru vybrat lépe. Jak jinak začít prázdniny, než vesele?
Robin Hood* měl premiéru v polovině června 2016. Nedá se říct, že by se jednalo o nějaký extra hodnotný kus plný životních mouder.
Už při prologu v podání Antonína Procházky, pro něj typickém, dojdete k poznání, že představení musí být komedie. A herci se zde opravdu vyřádí, je to odpočinkovka jak se patří. Předpokládám, že bude mít u širokého publika úspěch.
"Co to je?" říkám si v duchu a současně se i směju. V podstatě je to vlastně docela slátanina, jejíž dějová linka ale zase není úplně nejasná, ačkoli chvilkami jsem měla pocit, že není nejpodstatnější. Kromě samotné postavy Robina Hooda, který je prostě kladným hrdinou každým coulem (navíc v podání charismatického a frajersky-komediálního Petra Konáše), se dost řeší vztahy (resp. namlouvání) mezi mužem a ženou, objeví se i narážky na aktuální dění.
Chvilkami jsem si nebyla úplně jistá, co je ve scénáři (N.P.Penev, který u nás vcelku před nedávnem secvičil s plzeňskými herci své Sboristy, prý psal hru našim hercům přímo na tělo) a co je trocha samostatné invence herců... a co byla momentální improvizace k poslednímu představení před prázdninami :-)
Scéna snad nemůže být jednodušší - zelený koberec občas doplňují 4 kulisy jako-stromů, popřípadě jsou vyměněny za stůl s trůnem a dvěma židlemi, občas spustí nějaký závěs pro rozdělení scény....
Kostýmy jsou pěkné, dobové, hezké (snad krom srdčitého klobouku manželky Místokrále Jana), hlavně mordrofialové šaty A. Mohylové alias Mariany jsou fakt slušivé.
Jako v poslední době ostatně celkem často, zpracování není čistě činoherní, hlavně mladá část souboru z představení dělá spíš mutižánr - herci zpívají, intenzivně tančí, aplikuje se stínové divadlo, zpomalené záběry nesou prvky pantomimy a ... no, akrobacie je asi silné slovo, ale řekněme, že lehká akrobacie se v představení objevuje - hlavně Jan Maléř ukazuje, že fyzičku má dobrou.
Chvilkami mi představení připomínalo dvě jiné hry, které DJKT uvádí na Malé scéně, a to tanečně-recesní představení baletního souboru: Kill de Bill (právě těmi zpomalenými bojovými scénami) a celkovým zpracováním také činoherní Kabaret Burka.
Osobně si ale myslím, že Robin Hood bude mít větší ohlasy než Kabaret Burka, přeci jen obsahově je uchopitelnější, čitelnější a celkově myslím i humornější.
Příjemně mě překvapil i J.Zindulka, jehož Místokrál Jan byl (minimálně z perspektivy druhého balkonu) nepřehrávaný, neafektovaný, ale krásně uvěřitelně pitomý.
Jak už jsem uvedla, odpočinkovka typu "Procházka". Tím je myslím řečeno mnohé.
*tuto moji barevnou hříčku pochopí ti, kdo představení Robin Hood viděli :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat