Opera Carmen patří mezi klasiky klasik a její melodie jsou tak notoricky známé, že znalost samotné opery snad patří mezi naprosté základy divadelního vzdělání... a vlastně možná i celkového všeobecného přehledu.
Navíc jsem se konečně vzchopila, povedlo se mi najít termín s volnými lístky, který korespondoval s mojí mezerou v diáři...., a vypravila jsem se konečně do Otáčivého hlediště v Českém Krumlově.
Aneb zážitky 2 v 1.
Otáčivé hlediště provozuje Jihočeské divadlo, v jejichž nastudování byla i klasická Carmen. Resp. někde jsem se dočetla, že nastudování bylo moderní, ale jiného neznajíc, neřekla bych.
Musím říct, že přírodní kulisy krumlovského open-air divadla mají svoje kouzlo. Plynule měnící se scéna, která umožňuje herci přejít i s divákem z jedné do druhé, možnost použití třeba skutečného automobilu, který přijíždí a odjíždí, zahrady a hloubka venkovního prostoru, .... působí prostě tak nějak přirozeně.Co se týče hry samotné, hned na začátku nám Don José připravil úlek a vzápětí uvolňující vtipnou chvilku, když odnášel malou holčičku a na trávě s ní zakopnul a oba se svalili vzadu na scéně, na pomezí osvětlení a stínu. Vypadalo to krkolomně a statný baryton (?? asi-já to vlastně přesně nepoznám) svalivší se na malou křehkou holčičku mohl způsobit docela masakr, ale naštěstí to dopadlo jen jako groteskní vložka.
Celkově se mi zpracování moc líbilo, snad jen hádky mezi Carmen a Donem José mohly být lehce věrohodnější, párkrát se pošťuchovali tak nějak zvláštně na místě, asi aby se při pádu trefili na plochu vyměkčenou nasypaným pískem.. no, snad to jediné mi tam trochu drhlo.
Jinak pěvecké přednesy vcelku pohladily na duši, hlavně Escamilio a pak Carmen, to byli mí favorité - z hlediska hlasového projevu.
Otáčivé hlediště nabízí čtení titulků pomocí vlastních mobilních zařízení. Tuhle možnost jsem nevyužila, i když jsem postřehla, že to leckdo zkoušel. Svítící mobily mezi diváky ale po setmění trochu rušily a změna vzdálenosti při čtení a sledování scény by mi prostě asi moc nevyhovovala. Docela jsem rozuměla i bez toho... tak jsem to nechala být.
Nicméně - vzhledem k tomu, že opera byla nastudována v původní francouzštině, moc by mě zajímalo, jak taková francouzská opera zní vpodání rodilých pěvců. Ani tentokrát jsem se totiž neubránila dojmu poitalštěné dikce a českého přízvuku. Je možné, že i francouzští pěvci mají jiné tempo a důraz ve slovech, vzhledem k tomu, že se jedná o řeč zpívanou? Nerada bych totiž našim pěvcům v tomto směru křivdila, ale ta francouzština mi na francouzských operách v ČR připadá zatím jako nejslabší článek.
Jinak hodnotím velmim pozitivně (navzdory nepohodlí na sedačce a osobnímu diskomfortu díky jakési náhlé viróze) a s klidným svědomím doporučuji - tohle klasické představení také stojí za navštívení!
Nicméně cenová hladina 400 - 990 je docela soda... Pro člověka, který touží konečně navštívit tolik diskutované / známé / ojedinělé divadlo, to je cena, kterou tak nějak je asi ochoten zaplatit, protože zahrnuje příplatek za ten zážitek. Na pravidelné návštěvy to ale nevidím :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat