Podle různých referencí jsem opět měla vysoká očekávání.
Co mě fascinovalo, bylo dokonalé líčení herců a tanečníků, takže jsem se na začátku soustředila hlavně na to, kdo je kdo. Poznala jsem pár členů souboru muzikálu, pár členů souboru baletu, ale někdy to bylo těžké...
A zbytek představení jsem se snažila neusnout (na vině byla spíš moje únava než zábavnost představení) a pochytit / dohonit děj, který mi utekl, zatímco jsem se věnovala identifikaci protagonistů.
Takhle sebekriticky musím zhodnotit svoji první návštěvu tohoto představení, protože jinak nechápu, jak by se mi mohlo tak nelíbit.
Leda, že by bylo zásadně jiné obsazení a prostě tomu dnešnímu to báječně šlapalo.
Napodruhé tedy můžu říct - určitě půjdu znovu!
Nutno podotknout, že Kočky nejsou úplně dějový muzikál (na začátku se vlastně jen zmíní o tom, že každé kočičí jméno má svůj význam - a pak "děj" spočívá v podstatě na představení jednotlivých koček a na závěr "šéfkocour" vybere jednu z nich...... pozorný divák předpokládám tuší, která to bude).Zato inscenace obsahuje fajnové melodie mnohdy opravdu velmi dobře zazpívané: počeštěná Memory v podání S. Fořtové Topinkové těsně před přestávkou je asi top, ale i další sóla - jo, vzpomínám si, že už minule mě překvapilo, když začal zpívat kocour Starobyl Vznešený neboli Juraj Čiernik (host) - podle vzezření bych vůbec nečekala, jak hluboký hlas ten člověk produkuje. Ale super!!!!
Divadelního kocoura hraje pan Miro Grisa (v souboru muzikálu ani opery uveden není, takže stálý host DJKT?), jehož barva hlasu mě zaujala už v muzikálu Zvonokosy. Ale i mladí (třeba Jan Fanta, Lukáš Ondruš, Laco Hudec-host, ...) podali super výkony a v kombinaci s dobrou a dobře provedenou choreografií, kde ještě navíc tančí také část baletního souboru, je to ve finále pohledově i poslechově veli zajímavé představení.
Tentokrát se povedlo dokonce i to, že baletní soubor nehrál kapry.
Vadí mi, když tanečníci při sborovém zpěvu, aby tam jen tak nestáli, otevírají taky pusu... jenže jen tak naprázdno, beze slov... a mě, člověka nahluchlého, který je zvyklý si dopomáhat odezíráním ze rtů, to prázdné klapání paknami pohledově děsně ruší. Minule (to si jasně vybavuji), jsem právě tohle vyhodnotila jako jedno z mínusů představení. Tentokrát už se většina z tanečníků buď chytala v textu, nebo pusu neotvírala... a hned to bylo lepší!!! :-)
Takže 57. reprízu představení hodnotím velmi, velmi pozitivně.
Doufám, že mě příště zase nezklamou, ale napodruhé jsem opravdu velmi příjemně překvapená, řekla bych až nadšená.
Pokud bych měla komentovat scénu, není moc co - představení je vlastně prakticky bez kulis. Pár jednoduchých dekorací, prostor je často proměňován jenom pohybem samotných jevištních stolů.
Jednou přivezou na scénu bar a jednou zvětšenou kočičií hrací hrazdičku, nebo jak by to šlo pojmenovat - prostě kousek nábytku, kde jsou zavěšeny různé kuličky a další předměty na kočičí hraní. Je to pěkně udělané.
Zato na kostýmech se vyřádili, především ale líčení je důkladné - opravdu by mě zajímalo, jak dlouho trvá, než jsou na představení připravené všechny kočky.
Oficiální předpremiérový článek na musical-opereta.cz a další související články např. ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat