Bohužel očekávání nebyla tak úplně naplněna, ale i přesto musím uznat, že: představení rozhodně má svoji kvalitu a i mně se zarylo do hlavy, na některé prvky jsem musela myslet ještě několik dní.
Jarmilka ukázala precizní provedení, ať už skvěle zatančená párová dramata s Markem Lhotským , nebo sólové figury... opravdu radost pohledět! Osobně si myslím, že představení bylo ušité Jarmilce přímo na tělo. I když ji považuji za hadí ženu, sama jsem chvilkami žasla nad precizitou a expresivností provedení (alespoň z laického pohledu).
Marek Lhotský tančil famózně a intenzivně, až z něj stříkal pot (pokud je mi známo, na první řadu ale "nedosáhl" alespoň ne u nás). Kristýna Piechaczková měla také působivé party, pan Žalud zde má spíš náznakovou, několikaminutovou roli.... Výkon J. Dyckové ale musím tentokrát jednoznačně vyzdvihnout, opravdu pastva pro oči.
V poslední době a hlavně pro malou scénu poměrně nezvyklé jsou celkem klasické kulisy, které se sice nespouštějí na lanech, ale pojíždějí na kolečkách. Poměrně realistické vypodobení interiéru je prakticky udělané oboustranně, takže je možné scénu během krátkých pár minutek přestavět z jednoho interiéru na jiný.
Kostýmy jsou hezké, ačkoli ani nemohu říct, že by mě naplnily nějakým extra nadšením. Prostě hezké dobové šaty.
Co se mi ale opravdu nelíbilo a velmi výrazně srazilo moje dojmy z představení, byla hudba. Chápu, že rozháraný příběh žádá rozháraný doprovod, ale ukvičené táhlé smyčce (notabeně v intenzitě, ve které to do mě ten reprák pral) nejsou nic pro mě. Myslím, že bych si k příběhu i choreografii dokázala představit podobně dramatický, ale harmoničtější a melodičtější podkres.
Obávám se, že tohle nebude úplně moje parketa, i když mě to (už kvůli Jarmilce) poměrně mrzí. Věřím ale, že svoje pravidelné diváky si najde i toto představení - navzdory hudebnímu podkresu.
Žádné komentáře:
Okomentovat