Tentokrát do Alfy zavítal Experimentální prostor NoD s inscenací Dvojí domov podle knížky Jana Čepa. Nutno podotknout, že jsem obsah hry moc nezkoumala, protože:
a) chtěla jsem se znovu odívat do Alfy, která ve mě vyvolala dojem netradičních, méně masově zaměřených inscenací, takže jsem prostě chtěla vidět další
b) lístky jsem vyhrála díky magazínu Žurnál - a darovanému koni....
Představení tří herců (Švehlík, Trníková, Prachař), jednoho hudebníka-pianistu a jednoho malíře, který v průběhu představení na plátně na pozadí scény nezúčastněně maluje obraz dvou postav odcházejících cestou pryč.
Nebudu to protahovat - pokud vím, nejsem sama, kdo nepochopil, o čem to mělo být.
Styl představení mi neseděl, výkony asi dobré, leč pro mě bez pointy, hudba dobrá, ale asi jediné, co bylo opravdu zapamatování-hodné, byl ten obraz, který v průběhu večera vnikal a vznikl.
Holt nemůže být vždycky posvícení.
Ha :D zrovna, když jsem rozklikávala tenhle článek, mě napadlo, jestli ty chodíš i na hry, které se ti nelíbily :D V.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJo jo :-D Teda pokud mám předem podezření, že se mi to nebude líbit, tak to obvykle rovnou vyřadím z programu...a jinak se snažím na všem najít nějaká pozitiva.
OdpovědětVymazatAle třeba takový Caligula (http://kulturnim.blogspot.cz/2015/10/caligula.html), který bude mít zanedlouho derniéru, mi taky chybět nebude. I když to jsem pochopila, jenom mi to nesedlo.