Schwarzenberská hrobka - Domanín/Třeboň

Zdroj fotografie: Wikipedie

V podstatě zatím pokaždé, kdy jsem se vyskytla v Třeboni, jsem šla kolem. A že už jsem v Třeboni byla dostkrát. Několikrát jsem se na ni byla podívat (zvenčí), několikrát jsem už zauvažovala nad tím, že by mohlo být fajn se podívat dovnitř. Možná. Asi..... Opravdu? Jako vážně je to funkční hrobka?
Jak moc si přeju lézt někomu do hrobu?
Na druhou stranu, architektonicky to vypadá dost dobře....

A tak, když jsem letos konečně měla jedinečnou příležitost vydat se do Schwarzenberské hrobky dokonce hromadně, s přáteli, neodolala jsem.
Nicméně musím konstatovat, zážitek se zcela vymkl mému očekávání.

Divadelní sezona 2016/2017 definitivně zahájena - aneb proč se pan Martin Stránský v úterý "celou noc tak Budil?"

Plzeňské divadlo DJKT zahájilo běžný program poctivě už ve čtvrtek 1/9 představeními ve Velkém i Novém divadle. Na sobotu pak hned připravilo premiéru baletu Krysař na Malé scéně (mimochodem, tam jsem se vypravila, že si koupím lístek na místě, ale nějak jsem nepostřehla, že je představení posunuté a začíná už v 17:00, oproti standardním 19 :-D) a na večer ve Velkém divadle Zahajovací koncert sezony 2016/17.
Už třetím rokem ale plzeňskou kulturní sezonu slavnostně zahajuje Průvod Vendelín - procesí složené z různých souborů plzeňské kulturní scény i jejich příznivců, které prochází centrem Plzně. Průvod má jméno po panu Vendelínu Budilovi, který je (myslím tak trochu neoficiálním) patronem plzeňského divadla a kultury vůbec.

Vila Tugendhat

Konečně se mi podařilo realizovat letitý sen a plán... a navštívila jsem brněnskou Vilu Tugendhat - významnou architektonickou památku.
Na seznam kulturních nemovitých památek byla zapsaná už v roce 1963, v roce 2001 pak dokonce na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Byla jsem zvědavá, jaké to bude. Vilu pro manžele Tugendhatovy navrhl a realizoval ve 30. letech 20. století architekt Ludwig Miese van der Rohe. Obecně: funkcionalistický styl, ve kterém je postavena, ve mě budí trošku rozporuplné pocity. Na jednu stranu ho obdivuji, na druhou stranu realizace, se kterými jsem se zatím setkala, mně osobně někdy vizuelně příliš připomínají pozdější socialistický realismus. Zřejmě tím množstvím obkladů i jednoduchostí, až strohostí... Ačkoli - je mi známo, že je dost značný rozdíl například v použitých materiálech.
Některé funkcionalistické interiéry, právě díky použitým materiálům, na mě působí možná až zbytečně hutně (např. interiéry Adolfa Loose).
Vila Tugendhat je ale přeci jen jiná liga.
Slyšela jsem názory obdivné i rozpačité (vyloženě negativní myslím ne), ale za mě  - je to opravdu BOMBA!

Plzeňské osobnosti (Večerní tematické prohlídky....) + komentovaná procházka po stopách funkcionalismu + šifrovací procházka

Miluju komentované prohlídky rodného města. Člověk se na něj může podívat najednou jinýma očima a o místech, kudy třeba i denně prochází, se dozví něco nového, nebo se nad nimi alespoň zamyslí, připomene si, co už kdysi slyšel.....
Vlastně mě docela mrzí, že už je těch prohlídek tak málo, loni jsem viděla větší nabídku, bohužel jsem je nestihla.
Baví mě, že mnohé z procházek jsou koncipované vlastně hlavně pro místní, turista se třeba pokochá, ale rezident získává k místu konkrétnější historické reálie, bližší vztah, má možnost si spojit souvislosti, najít v notoricky známém něco objevného....

Carmen (opera Jihočeského divadla v Otáčivém hledišti v Českém Krumlově)

Konečně se mi naskytla ta pravá příležitost a já si doplnila další mozaiku do základního operního vzdělání. Bizetovu Carmen (ve francouzském originále) jsem měla už dlouho v plánu, a to nejen kvůli tomu, že jsem chtěla vidět kus, ze kterého vychází mnou tolik oblíbený, pomoderněný balet DJKT - Carmen.
Opera Carmen patří mezi klasiky klasik a její melodie jsou tak notoricky známé, že znalost samotné opery snad patří mezi naprosté základy divadelního vzdělání... a vlastně možná i celkového všeobecného přehledu.
Navíc jsem se konečně vzchopila, povedlo se mi najít termín s volnými lístky, který korespondoval s mojí mezerou v diáři...., a vypravila jsem se konečně do Otáčivého hlediště v Českém Krumlově.
Aneb zážitky 2 v 1.