Výstava obrázků Moniky Mašterové (baletky DJKT)

Slečnu Moniku Mašterovou známe (alespoň my fanoušci plzeňského baletu) jako tanečnici a sólistku baletního souboru DJKT. Já měla to štěstí, že už jsem se o dalším jejím talentu dozvěděla dřív, ale možná ne každý tuší, že Monča je totiž velice nadaná kreslířka.
Když jsem viděla pozvánku na dvoudenní výstavu, zajásala jsem, že mám zrovinka volno.

Bosh Fresh Festival 2017

Není to sice úplně divadlo, ale jídlo - to je přecejc taky kultura...a když jde ještě navíc o festival....

Nezúčastnila jsem se hlasování, ani jsem se nehodlala přejíst.. prostě jsem se šla podívat a ochutnat.

V prvním okamžiku na mě dýchla dublovaná nostalgie - lokalita za Plazou (bývalé Výstaviště) a příjemné květnové klima mne vrátily o 19 (??? no fakt že jo!) let zpátky, kdy jsem tu coby teenager pořadatelsky asistovala při organizaci Majálesu. Tenkrát se totiž majálesy fakt ještě dělaly na začátku května, ne ve druhé třetině dubna jako dneska (proč se to asi jmenuje MAJáles, he?).

Liduschka (Baarová) (Muzikál DJKT na Nové scéně) - první a druhé dojmy

Zase jeden muzikál, který jsem mohla klidně přeskočit... A nebo?

Možná spíš: Zase jedno představení, které mě napřed zklamalo, ale ve finále se do mě tak nějak zakouslo a táhlo mě zpátky.
Krom toho, že mi v hlavě pořád zněly některé z melodií, v tom představení byla nějaká poňoukavá myšlenka, kterou jsem nemohla vyhnat z hlavy. Nějakou dobu jsem poté vlastně nemohla přijít na to, zda se mi hra nakonec vážně líbila, nebo ne.

Prostě ve zkratce: napoprvé se mi moc nelíbilo podání, ale zaujal mě obsah.


Jsem moc ráda, že jsem vyrazila i podruhé - už nic nedrhlo a obsah mě dostal ještě víc.

Jsme muzikál! 3 (koncert muzikálu DJKT)

DJKT uspořádalo v letošním roce na Nové scéně "šňůrku" koncertů muzikálových písní s názvem Jsme muzikál!
Soubor muzikálu DJKT doprovázený orchestrem muzikálu DJKT prezentoval výběr písní z různých představení, které nedávno měl, má popřípadě v dohledné době bude mít na repertoáru, zpestřeno také několika ukázkami z muzikálů, které v Plzni (alespoň zatím) v plánu nejsou.
Dalším oživením a také zajímavým tahákem byli navíc zvláštní hosté - na každém z koncertů účinkovala jiná dvojice:

pro Jsme muzikál! 1 to byli Eva Pilarová s Janem Cinou,
Jsme muzikál! 2 hostil Leonu Machálkovou a Tomáše Savku a
na závěrečný Jsme muzikál! 3 přijeli Dasha a Václav Noid Bárta.

Adolf Loos Plzeň

Před pár lety se začalo v Plzni tak nějak víc mluvit o Loosovi - významném architektovi, představiteli funkcionalismu, který, ve stejné době, kdy vznikala v Brně slavná vila Tugendhat, postavil v Praze taktéž známou Mullerovu vilu.
V Plzni se nám po tomto architektovi více či méně zachovalo několik realizací interiérů. Ty, které jsou přístupné veřejnosti, už jsem povětšinou stihla navštívit.

Pro ty, kdo by chtěli navštívit všechny přístupné interiéry a nevědí, kde začít, mám tip: kdybych si dnes mohla vybrat, šla bych na prohlídky v následujícím pořadí:

Queenie v opeře

Jenom v Plzni vím o minimálně dvou fungujících revivalech skupiny Queen. Kdo ale v Plzni občas chodí do divadla, nejspíš alespoň tuší existenci pražské skupiny Queenie. Její zpěvák hraje jednu z titulních rolí tanečního muzikálu DJKT: Freddie - The king of Queen, a se svou skupinou Queenie slaví úspěchy po celé Evropě, především ve Skandinávii.
Aktuálně se chystají na své pravidelné turné do Dánska, a rozhodli se ho zahájit (kdo ví, co je k tomu vedlo, ale buďme rádi!) šňůru u nás v Plzni.
Možná trochu překvapivě nebyl koncert situován do žádného z plzeňských hudebních klubů/prostor ani do Nového divadla, kde obvykle probíhají představení "Freddieho", ale do Velkého divadla.
Koncert byl ze strany divadla uveden leckdes jako položka v programu, ale nic bližšího jsem se nikde nedočetla (krom letáčku, který jsem si vzala tuším v předprodeji DJKT). A tak v divadle byli jistě i tací, kteří netušili, co je čeká.

Večírek s Donem Juanem (DLPPN)

V letošním roce slaví Divadelní léto pod plzeňským nebem už 10 let.

Než se přiblíží premiéra jubilejního představení, připravili organizátoři vzpomínkové večery s promítáním her, které už naše plzeňské nebe spatřilo.
Vzali to hezky popořádku, a tak první večírek musel být s prvním: Donem Juanem.

Protože jsem zvědavá, protože Divadelní léto pod plzeňským nebem je svým způsobem moje srdeční záležitost a protože jsem Dona Juana (a ještě i několik následujících her) úplně neuváženě propásla, musela jsem se jít podívat alespoň tentokrát.

Růže pro Algernon (Divadelní spolek Kašpar v Měšťanské Besedě)

Růže pro Algernon Daniela Keyse patří na seznam doporučené četby maturantů (na můj seznam splněných položek se ovšem nedostala).

Divadelní spolek Kašpar má Růže pro Algernon na repertoáru od roku 1993 a počet bezmála 800 repríz hovoří za mnohé, stejně jako recenze typu: "must-have představení prežských divadelních scén" nebo "Výkon Jana Potměšila v roli Charlieho je naprosto famózní".
A tak, když Měšťanská beseda v Plzni nabídla v předsilvestrovském programu právě tuto inscenaci, nechtěla jsem si ji nechat ujít.

Slečna Julie (balet DJKT) - první dojmy

Na Slečnu Julii jsem byla hodně zvědavá, zvlášť po video-ochutnávce, kterou na Facebook pověsil představitel druhé hlavní role - Marek Lhotský.
Bohužel očekávání nebyla tak úplně naplněna, ale i přesto musím uznat, že: představení rozhodně má svoji kvalitu a i mně se zarylo do hlavy, na některé prvky jsem musela myslet ještě několik dní.

Kočky (muzikál DJKT)

Napoprvé se mi muzikál Kočky vůbec nelíbil.
Podle různých referencí jsem opět měla vysoká očekávání.
Co mě fascinovalo, bylo dokonalé líčení herců a tanečníků, takže jsem se na začátku soustředila hlavně na to, kdo je kdo. Poznala jsem pár členů souboru muzikálu, pár členů souboru baletu, ale někdy to bylo těžké...
A zbytek představení jsem se snažila neusnout (na vině byla spíš moje únava než zábavnost představení) a pochytit / dohonit děj, který mi utekl, zatímco jsem se věnovala identifikaci protagonistů.
Takhle sebekriticky musím zhodnotit svoji první návštěvu tohoto představení, protože jinak nechápu, jak by se mi mohlo tak nelíbit.
Leda, že by bylo zásadně jiné obsazení a prostě tomu dnešnímu to báječně šlapalo.
Napodruhé tedy můžu říct - určitě půjdu znovu!