LiStOVáNí.CZ: Drž mě pevně, miluj mě zlehka

Jak už jsem předeslala posledně (LiStOVáNí: Kafe a cigárko), projekt LiStOVáNí vlastně vůbec není autorské čtení, ale spíš scénické - tedy není to beseda s autorem, který by před publikem prezentoval obsah své knihy, dokonce sám autor se vůbec nemusí zúčastnit.
Herci seskupení v projektu LiStOVáNí, si vyberou nějakou knihu a volně, za pomoci několika málo rekvizit, divákům předvedou úryvek z obsahu.
A už podruhé jsem se přesvědčila, že tahle forma je úplně skvělá. Je to přesně něco mezi divadlem a autorským čtením, a obvykle poměrně sranda. Navíc, pokud vás to zaujme, si můžete danou knížku na závěr koupit, obvykle s vlastnoručním podpisem autora (alespoň u mě to tak v obou případech zatím bylo).

Hned po minulém (mém prvním) LiStOVáNí jsem si koupila lístek na to další. Tentokrát totiž byla avizovaná osobní přítomnost autora - Roberta Fulghuma, což pro mě byla dvojnásobná příležitost k "seznámení".

Vojcek (činohra DJKT v režii SKUTRu) - první dojmy

Hra náročná pro diváky / hra pro náročné diváky?

Emotivní představení, kde forma převládá nad příběhem.
Vojcek z dílny známého mladého režisérského dua SKUTR budí rozporuplné reakce a není představením pro každého. Své příznivce už ale má a jistě najde i další.


Bála jsem se, jak to zapůsobí na mě. Po nejisté první cca polovině jsem ale nakonec odcházela příjemně překvapená, spokojená.

Jana z Arku na hranici (oratorium DJKT) - první dojmy

Plzeňské představení Jana z Arku na hranici, které mělo premiéru 4.6.2016, je zařazeno do škatulky OPERA, údajně se na něm podílejí všechny 4 soubory divadla, a oficiálně se jedná o ORATORIUM.
Nevěděla jsem, co přesně mám od představení čekat (jako obvykle jsem neprováděla žádnou přípravu, nezjišťovala jsem si podrobnosti, prostě jsem se jednou odpoledne rozhodla, že vyrazím), a tak jsem odcházela s lehce rozporuplnými pocity.
Nicméně dojem / slovo, které mi v hlavě znělo po celou dobu - od začátku do konce představení, a taky i teď zpětně: IMPOZANTNÍ!

Zvonokosy (muzikál DJKT) - první dojmy

Navzdory vcelku pozitivním ohlasům jsem byla i k novému muzikálu DJKT trochu skeptická.


Ale posadili mě na zadek, zvedli ze židle (skoro doslova), skvěle pobavili i rozplakali.
Muzikál Zvonokosy se stal další Mojí srdeční záležitostí..

Hned na úvod se musím přiznat, že zřejmě velmi profláknutý příběh (úspěšná kniha, úspěšný muzikál nejen divadelní, ale i televizní, ....) francouzského autora G. Chevalliera inspirovaný skutečným městečkem v kraji Beaujolais jsem zatím neznala.

Enigmatické variace - v proměnách času (komorní činohra DJKT)

"Dáte si panáka, panáčka? Jednoho panáka, co by hrdlo svlažil?"
 
Jestli žádnou jinou, tuhle větu si z představení zapamatuje asi každý. Ale pamětihodných vět a myšlenek je tam mnohem víc...vlastně skoro jedna za druhou! Ale když se vám nad tím nechce přemýšlet, dá se v pohodě jen plynout s příběhem.
Hra, která je smutná i vtipná zároveň, osloví každého diváka. Nebo alespoň zatím jsem nenarazila na nikoho, komu by se nelíbila.

Já jsem napoprvé byla divákem spokojeným, velmi spokojeným. Během jednoho dvou dnů se mi pak zážitek v hlavě ještě rozležel..a dalo by se říct, že jsem se stala divákem až nadšeným.
Ne omylem se Enigmatické variace staly mojí srdeční záležitostí.

Světová výstava Titanic v Praze

Velkofilm Titanic (kterému je mimochodem taky skoro 20 let!) natočený 85 let po tragédii mě neskolil jako spoustu jiných. Ve třídě jsme tenkrát měli taky spoustu takových, kdo na to běhal do kina opakovaně... a spolu s ostatními fanoušky (no, fanynkami) si pak vyjmenovávali, kdo už kolikrát byl...
Vlastně jsem ten film viděla až o dost později - v televizi.
V době, kdy běžel v kinech, jsem si na titulní melodii vypěstovala díky rádiím dokonalou alergii.

Ale přeci jen: opravdový příběh Titanicu mě zajímá a fascinuje.
A tak když jsem se dozvěděla, že se na výstavišti v pražských Letňanech "ubytovala" výstava této legendě věnovaná, přšlo mi jako dobrý nápad se tam vydat podívat.



Ať už z filmu nebo prostě z historie, příběh Titanicu známe v podstatě všichni. Víme, že to byla obrovská a velmi luxusní zaoceánská loď, v mnohých ohledech právem opěvovaná..bohužel nikoli co do bezpečnosti. Ovšem co do vybavení, zdobnosti, o tom snad nikdo dodnes pochyby nemá.*

Ale slyšeli jste někdy třeba o tom, že na Titaniku byl taky bazén a squashový kurt?