pátek 29. května 2015

Co je SLAM POETRY?


Veřejné vystoupení na bázi recitace je pro širokou veřejnost myslím ještě velkou neznámou, i když informace pozvolna začínají mezi lid prosakovat.

Sochy Ley Vivot krášlí plzeňská zákoutí - která zůstane?

Koncem dubna jsem se mihla centrem města (konkrétně před "vědárnou" ve Smetanových sadech v Plzni) a byla tak náhodným svědkem instalace nádherných bronzových soch kanadské sochařky s českým původem - Lea Vivot se narodila na Moravě jako Drahomíra Hekelová.


Rozhodně doporučuji každému, aby se na ně šel podívat.






neděle 17. května 2015

Smrt v Benátkách (DJKT)

Smrt v Benátkách - kniha Thomase Manna, se dočkala již filmového ztvárnění (L. Visconti), jako divadelní inscenaci ji zpracoval a také do Plzně přivezl Ondrej Šoth - bývalý ředitel Slovenského národního divadla.
Relativně nově (4.4.) uvedený balet je v úplně jiném stylu, než na jaký je Plzeň zvyklá.
Za tu krátkou dobu jsem toto neuvěřitelně emocionálně silné představení viděla už 2x. Je to moje další SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST.
Nutno však hned na úvod podotknout, že asi není úplně pro každého.

pondělí 11. května 2015

Enigmatické variace (DJKT)

Onehdá se v programu plzeňského Divadla J. K. Tyla objevila u představení "Enigmatické variace" poznámka - naposledy -.
Řízením jakési náhody bylo naštestí na zmiňovaný "poslední" termín zadáno (kým nevím), a od té doby Enigmatické variace pokračují dál...a jejich konec je doufejme v nedohlednu.
Ten cca 80 minutový herecký koncert dle E. E. Schmidta v podání M. Stránského s J. Maléřem mě ohromil na první pokus, a dodnes jsem je viděla už tuším 4x - je to moje srdeční záležitost.

Freddie - The King of Queen (DJKT)

Novější recenzi - po 50.repríze muzikálu, plánuji začátkem dubna 2017.
Na taneční muzikál Freddie - The King of Queen zpracovaný baletním souborem Divadla J.K.Tyla jsem měla samé dobré reference-především na zpěváka, jehož výkony věrně připomínají opravdového Freddieho. Také, přestože premiéru měl muzikál už začátkem roku 2014, dodnes je většina představení rychle a beznadějně vyprodána.
Měla jsem tedy štěstí, když moje maminka sháněla záskok za svoji kamarádku, se kterou měly Freddieho v rámci předplatného.

Mezinárodní den tance s Edith (DJKT)

29. dubna je Mezinárodním dnem tance.
V různých místech ČR probíhaly oslavy hromadným tancem v ulicích, někde dokonce i s TV přenosem. (Např. před pražským Národním divadlem byly instalovány tyče a lidé měli možnost vyzkoušet si baletní sestavy pod vedením různých osobností českého tanečního světa.)

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zvolilo na Nové scéně pro tento den inscenaci "Edith - vrabčák z předměstí" - taneční muzikál P. Maláska a L. Vaculíka o životě a kariéře francouzské legendy Edith Piaf.

Tři mušketýři (Divadelní léto pod plzeňským nebem)

Již tradičním kulturním počinem v ulicích Plzně bývá Divadelní léto pod plzeňským nebem.
Když se v ulicích Plzně předloni objevily plakáty na inscenaci Tři mušketýři, rovnou jsem si řekla, že to není úplně pro mě, nějak mě to nelákalo. A tak jsem bez lítosti přešla první ročník této inscenace.

Ale vloni mě vyprávění kamarádky nahlodalo. Místo koňů bicykly, hudba, dobré zpracování, krátké baletní vystoupení.... Nakonec jsem od ní dostala lístek, a tak veškeré pochyby byly rozptýleny.
Od té chvíle při každé vzpomínce lituji:
  • že jsem si vůbec dovolila promeškat první ročník,
  • že pořadatel festivalu přísně ctí pravidlo "dvakrát a dost", tedy že jednu inscenaci uvede v jednom roce, ve druhém ji zopakuje....a šlus.

Někdo to rád horké (DJKT)

Pro milovníky divadla coby čistě odpočinkové kratochvíle mohu doporučit Sugar, aneb Někdo to rád horké.
Veselá muzika a trochu groteskní děj neobsahuje žádné složité myšlenky - můžete si dovolit vypnout a nechat se bavit.

Poslední Voják a tanečnice (DJKT)

Ohlasy na nastudování opery Bohuslava Martinů (na libreto J. L. Budína) mezi mými známými nebyly právě pozitivní.
Divné kostýmy, složitá hudba, nepochopitelné, nerytmické, ......
Vlastně jsem se prakticky nesetkala s pozitivním hodnocením...až jsem si říkala, že bych se na "komickou operu" Voják a tanečnice měla jít podívat. Už proto, aby si člověk udělal vlastní obrázek.

Poslední aristokratka Evžena Bočka

Marně se snažím přijít na to, co mě přimělo si tu knížku v knihovně objednat. Kdo mi ji doporučil, nebo co jsem hledala, že jsem našla a vybrala právě tohle. Kde jsem si přečetla nebo se dozvěděla, že stojí za to si tuhle knížku přečíst.... ??!?!!
Hned, jak na to přijdu, stanovím si tento zdroj jako pravidelnou inspiraci.
Protože Bočkova Poslední aristokratka mi báječně "kápla" do noty.

WOW (Divadlo Broadway)

S kamarády rádi vymetáme festivaly světla, videomapingy, trochu bláznivá divadla.... a tak když jsem před Vánoci viděla poukazy na černé divadlo WOW Show Praha v Divadle Broadway, byl to jasný tip pro Ježíška.

No a ... - doporučila bych?
S drobným zaváháním (také záleží komu) - vlastně ano. Nečekejte superprofi tanečníky, hlubokou myšlenku, ani nezměrné veselí. Na můj vkus byl také zbytečně hlasitý hudební doprovod. A to jsem hluchoň.
Ale zažijete něco nového...a především si odpočinete.
Představení je určitě vhodné pro rodiny s většími dětmi, a také pro ty, kdo se jdou prostě uvolnit a dokážou ocenit maličkosti...a občas si zablbnout. Ve WOW Show Praha budete totiž tak trochu součástí děje.

Divadlo jako vášeň?

Než se vrhnu na zážitky z jednotlivých představení, pozastavme se krátce nad tím, jak často člověk obecně asi chodí do divadla.

Pochopitelně: jak kdo.