K zapsání dojmů z muzikálu Hello Dolly, který měl premiéru na konci dubna 2015, jsem se odhodlávala opravdu dlouho.
Do této chvíle jsem představení viděla 2x - v obou případech se Zuzanou Krištofovou v hlavní roli Dolly Leviové, v dalších rolích se leckdes alternace nějak prostřídaly.
Zde musím podotknout, že na muzikál Hello Dolly jsem se docela těšila - bylo to totiž před skoro 20 lety první představení, kdy mě divadlo opravdu okouzlilo a já jsem zatoužila po tom chodit častěji.
Kladná očekávání a těšení se obvykle ale přinášejí zklamání a nepříjemná překvapení. Jinak to asi nemohlo dopadnout ani v tomto případě.
Dolly (ne pouze postava, ale celá hra) pro mě byla zklamáním. Nedokážu asi přesně specifikovat proč, ale je to tak. Což o to, zazpívané to nebylo špatně, ale celkově mi ve hře chyběl nějaký spád, energie, přirozené plynutí. Vtip. Myslím, že Dolly by měla být komedie, zábavné lehké představení, které vesele plyne. V obou případech na mě působilo ale poněkud těžkopádně.
Budu ráda, když mi někdo dokáže vysvětlit, čím to.
Z konkrétních výkonů musím ale vyzdvihnout především Evičku Staškovičovou v roli Minnie Fayové, obchodní asistentky v kloboučnictví. Ta na mě udělala dojem především napoprvé, a napodruhé ho nezkazila.
A mezi sboristy mne upoutal akribatický výkon jednoho z lidu / číšníků - pokud jsem to dobře postřehla, byl to Jan Kaleja, který je členem souboru muzikálu, ale v pohybových prvcích si nezadal tanečníky.
Osobně už vím, že Hello Dolly se jen těžko vydrápe mezi mé oblíbené kousky a jestli ji ještě někdy uvidím, bude to spíše shoda okolností, než cílená volba.
Co naplat, ne každý titul může být tou srdcovou záležitostí.
Žádné komentáře:
Okomentovat