Obstojí v reálu?
Vy už jste Mefista viděli? Co se vám líbílo / nelíbilo?
Jan Holík v hlavní roli - Hendrika Högena alias Mefista - během té dvou a půl hodiny prakticky nesleze z jeviště.
Poměrně dost se mi líbí, jak je činohra DJKT v poslední době více variabilní a nápaditá, co se týče zpracování inscenací: nebojí se zapojit zpěv a hru na hudební nástroje, staví scénu neobvyklým způsobem, hraje si s osvětlením.... Hodně to na mě zapůsobilo už například v inscenaci "Škoda".
Scéna pro Mefista je výrazně jednodušší, ale také velice zajímavá. V prostoru pro orchestřiště je vytvořena malá restaurace. Protože scéna je poměrně nízko, ze zadních řad přízemí je hůř vidět na sedící herce, pokud máte před sebou diváky vyšší postavy. Proto bych asi doporučila především lístky do první poloviny přízemních řad, nebo na balkon, odkud bude přehled o celé scéně téměř jistě. Tak jako tak mi ale trochu netradiční umístění herců bylo velmi sympatické.
Zbytek kulis jsou vlastně jen "holé stěny", nebo lépe řečeno jednoduché, otočné zástěny z jedné strany s matnou, z druhé zrcadlovou úpravou - fungují současně jako stěny, neutrální pozadí, dveře, .....
S osvětlením si tady taky dobře vyhráli - lustr složený z několika bodovek má kromě osvětlovací funkce i svoji roli popisující, dotvářející - zatímco na začátku díky správnému naklopení a rozsvícení vrhá na scénu stín ve tvaru židovského kříže, později můžeme vidět nad hlavami protagonistů zcela jasný kříž hákový.
Co se mi hodně líbilo na začátku, byl způsob, jakým se jednotlivé postavy uvedly. Děj plyne a najednou se zastaví, světlo a pozornost diváků se soustřeďuje na jednu z přítomných osob, která se v krátkosti představí a charakterizuje. Osobně bych asi mohla postrádat dvě osoby - přeci jen je ve hře postav docela dost a dvě z toho mi nepřišly pro děj vůbec podstatné, byly to spíš epizodky, jejichž vypuštění by možná mohlo hlavně úvod poněkud zpřehlednit.. A zkrátit.
První polovina představení, hlavně její začátek, je totiž poněkud zdlouhavá a málo akční, vzhledem k množství osob může být i trochu nejasná, než se děj trochu rozjede.
Člověk si sice chodí do divadla spíš odpočnout a pobavit se, ale v tomto případě bych klidně dala přednost zkrácení úvodní, poklidné atmosféry a přidala bych ještě trochu víc dramatu a akce, jako je ve druhé polovině. Od Mefista jsem očekávala hlavně "temnotu"..a chvilku mi připadalo, že se snad ani nedočkám. Ale dočkala, dokonce i krásného chvilkového, zcela lidského vnitřního boje svědomí člověka s jeho vlastním jednáním.
Nakonec mě ale místy kdesi uvnitř přeci jen zamrazilo a já jsem mohla odejít s tím, že představení bylo povedené, zajímavé, dobré. Za shlédnutí rozhodně stojí, vřele doporučuji!
Výběr obsazení je myslím velmi dobrý, role každému z nich báječně sedne. Trochu horší je to s kostýmem pro Martina Stránského, který je sice parádně vycpaný (při prvním vstupu na jeviště vyvolal v publiku pobavené pobublávání smíchu), ale ten obrovský břich lehce nekoresponduje s jeho aktuálně docela hubenou tváří. Ale to je jen velmi malý nesoulad, celkově mu to hezky sedne.
Oceňuji schopnost Marka Adamczyka pohybovat se poměrně přirozeně v obuvi, která je součástí jeho kostýmu. Zajímalo by mě, jak dlouho se to učil a jak :-)
Překvapil mě pan Procházka, který byl nezvykle nekomediální, což oceňuji.
O přestávce se na scéně ještě chvilku zdržel Ondra Rychlý (jako vždy skvělý), a když jsem odcházela pro chlebíček, usedal ke klavíru ně něco si zlehka pobrnkával. Byla jsem trochu zvědavá, co z toho bude, ale měla jsem obrovský hlad, který během představení podpořili ještě sami herci, protože oni během první poloviny právě chlebíčky (a asi i jiné pochutiny) přímo "v restauraci" na scéně konzumují.
Takže pokud byste chtěli vědět, s čím se tam Ondřej Rychlý vytasí (nebyla-li to ojedinělá situace), doporučuji před návštěvou představení Mefista se dobře navečeřet :-)
Za sebe mohu Mefista ještě jednou doporučit, já určitě půjdu zase někdy znovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat