Hello Dolly (muzikál DJKT - Velké divadlo)

K zapsání dojmů z muzikálu Hello Dolly, který měl premiéru na konci dubna 2015, jsem se odhodlávala opravdu dlouho.
Do této chvíle jsem představení viděla 2x - v obou případech se Zuzanou Krištofovou v hlavní roli Dolly Leviové, v dalších rolích se leckdes alternace nějak prostřídaly.
Zde musím podotknout, že na muzikál Hello Dolly jsem se docela těšila - bylo to totiž před skoro 20 lety první představení, kdy mě divadlo opravdu okouzlilo a já jsem zatoužila po tom chodit častěji.

Škoda!

Já rozhodně nelituji.

Závěrečný potlesk byl - dle mého názoru - zbytečně a nezaslouženě vlažný. Herci podali dobré výkony (ač se několikrát, což nebývá zvykem, drobně přežbleptli) a i inscenace samotná byla velice zajímavá, přestože asi neodpovídá standardnímu modelu činohry. Nebo možná právě proto.
Kdybych chtěla zachovat jakous takous chronologii, měla bych se pustit do referování o úplně jiných akcích, ale po návratu z divadla jsem natolik nabitá dojmy ze Škody, že se nemohu nepodělit.

Caligula (DJKT)

Jednoznačně velmi svérázné představení.

Ženy přežijí (Studio DVA v Měšťanské besedě Plzeň)

Celým názvem vlastně "Muži odcházejí, ženy přežijí".
Hostující Studio DVA v Plzni reprezentovaly Jana Krausová, Zuzana Mauréry, Gabriela Míčová....a s nimi si mužskou čtvyřroli zařádil Vojta Kotek. Je to představení hlavně pro dámy a připočteme-li jeho šoumenství, byl jednoznačně největší hvězdou večera.

Tohle představení je naprostým důkazem, jak určité drobnosti dokážou ovlivnit dojem z představení.

A je tu konec léta, konec prázdnin...

Nevím jak vy, vážení čtenáři, ale já jsem si letošní prázdniny (byť jsem osobou i v létě pracující) užila náramně.

Když to jednoduše shrnu, bylo možná místy zbtečně trochu moc horko, ale suma sumárum, mně se tohle léto převelice líbilo. Myslím, že bylo prostě zhruba takové, jaké by mělo být. Nic nemůže být dokonalé, a tak přimhuřme oči nad tou trochu přepálenou teplotou a nedostatkem deště a vzpomínejme na to pěkné, co nám to letošní teplé počasí přineslo.


Mohla bych tady pět dlouhé ódy na těch uplynulých pár měsíců (protože byly opravdu parádní)..ale nakonec bych stejně musela zkonstatovat, že i konec prázdnin, dokonce i těch letošních - báječných, má něco do sebe. S návratem dětí do lavic totiž končí nejen školní, ale i DIVADELNÍ prázdniny!

Pár dní před koncem srpna jsem při cestě kolem divadla zahlédla světlo v jeho útrobách a přistihla jsem se, jak se celá tetelím a těším, až mě letos divadlo konečně zase vcucne.

A tak přestože se mnozí možná ještě nestačili ani moc rozkoukat a prohlédnout si programy právě začínající sezony, já už můžu poreferovat....

Kill de Bill (DJKT od Dekkadancers)

Premiéra na začátek sezony? Ideální.
Premiéra na Malé scéně? No tím lépe!
Baletní premiéra na Malé scéně?
A šup a už jsem byla v předprodeji :-)


No a teď už mohu jen DOPORUČIT!
A hledat další termíny, protože tohle jsem rozhodně neviděla naposledy!
Pro ty, kdo mají balet spojený zásadně s Labutím jezerem, je asi těžko pochopitelné, že se u baletního představení můžete smát.

Bůh masakru (DJKT)

Přiblížila se derniéra (3.10.) činohry Bůh masakru - a já ji ještě neviděla?
Zahájit sezonu na Malé scéně ja tak trochu jako vrátit se domů - člověk nemusí shlížet z 20. řady přes davy cizích lidí - může si jen tak vplynout do děje a hra se odehrává téměř na dosah ruky.

Plzní se prošel Vendelín II.

Centrem města projel, prošel, protančil, prohrál a prozpíval, propochodoval a promával, prousmíval a jánevímcoproještě... PRŮVOD VENDELÍN.
Už podruhé zahájila Plzeň svoji novou kulturní sezonu průvodem, který nese jméno po nejvýznamnější postavě v historii plzeňského divadla: Vendelínu Budilovi .

Les Ballets Bubeníček

Bratři Bubeníčkové - dvojčata Otto a Jiří, pocházející z cirkusového prostředí, jsou dnes světově uznávanými tanečníky a umělci. Oba už mnoho let působí v zahraničí - před více než dvaceti lety nastoupili do souboru hambuského divadla, kde Otto zůstal, Jiří se po čase přesunul do Drážďaň.
Každý tak budoval vlastní sólovou kariéru, ale společně tvoří projekt Les Ballets Bubeníček, se kterým na pozvání Evropského hlavního města kultury 2015 přijeli letos také k nám do Plzně.
Málokterý milovník baletu by si, myslím, nechal takovou událost dobrovolně ujít.

Jednotka intenzivní lásky namísto Ameriky (DJKT)

Na jednotce intenzivní lásky jsem byla zatím dvakrát. Poprvé v rámci předplatného, podruhé vlastně shodou okolností. Jak a proč vysvětlím záhy (tak pro zajímavost), ale krátce k představení:
Pro mě to byla v pořadí teprve druhá Procházkova hra, kterou jsem dosud viděla, takže bych se neměla nechat strhnout ke konstatování - je to "Procházka". Leč dle ohlasů znalců asi nejsem tak daleko od pravdy.
Jedná se o humorné dílo, které divadelního (zejména například operního) experta zřejmě neohromí, nepřekvapí, ale také si troufám říci, že nikoho neurazí. Jednoduchá, milá hra pro široké spektrum publika. Potěší, pobaví, divák zrelaxuje, zregeneruje, nabere nové, veselejší síly do života.
DOPORUČUJI.

Peter Pan + Záskok (Bohemia balet v DJKT)

V sobotu 13.6. hostoval v Plzni Bohemia Balet s derniérou představení Peter Pan a krátkým představením Záskok.

Česko-belgická slam exhibice (Plzeň - Anděl 27/5)

Po delší době jsem zase jednou vyrazila na exhibici slamu. Vylákala mě především část složení: Anatol Svahilec, Mruczivák a hosté z Belgie. Sice jsem se do poslední chvíle rozhodovala, ale nakonec jsem s drobným zpožděním dorazila.
Večerem provázel Nejhodnější Michal a hudebně podkresloval DJ Sirkir.

Honffmannovy povídky (DJKT)

Offenbachovu operu (v originálním FJ nastudování) jsem viděla až poslední květnový den - 18. (předposlední) reprízu. Tři hodiny je sice slušná nálož, ale proloženo dvěma přestávkami je to poměrně dobře snesitelné.
Navíc "Hoffmanky" jsou celkem dobře stravitelné dílo i pro operního začátečníka, jako jsem třeba já.

Co je SLAM POETRY?

Veřejné vystoupení na bázi recitace je pro širokou veřejnost myslím ještě velkou neznámou, i když informace pozvolna začínají mezi lid prosakovat.

Sochy Ley Vivot krášlí plzeňská zákoutí - která zůstane?

Koncem dubna jsem se mihla centrem města (konkrétně před "vědárnou" ve Smetanových sadech v Plzni) a byla tak náhodným svědkem instalace nádherných bronzových soch kanadské sochařky s českým původem - Lea Vivot se narodila na Moravě jako Drahomíra Hekelová.


Rozhodně doporučuji každému, aby se na ně šel podívat.

Smrt v Benátkách (DJKT)

Smrt v Benátkách - kniha Thomase Manna, se dočkala již filmového ztvárnění (L. Visconti), jako divadelní inscenaci ji zpracoval a také do Plzně přivezl Ondrej Šoth - bývalý ředitel Slovenského národního divadla.
Relativně nově (4.4.) uvedený balet je v úplně jiném stylu, než na jaký je Plzeň zvyklá.
Za tu krátkou dobu jsem toto neuvěřitelně emocionálně silné představení viděla už 2x. Je to moje další SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST.
Nutno však hned na úvod podotknout, že asi není úplně pro každého.

Enigmatické variace (DJKT)

Onehdá se v programu plzeňského Divadla J. K. Tyla objevila u představení "Enigmatické variace" poznámka - naposledy -.

Řízením jakési náhody bylo naštestí na zmiňovaný "poslední" termín zadáno (kým nevím), a od té doby Enigmatické variace pokračují dál...a jejich konec je doufejme v nedohlednu.

Ten cca 80 minutový herecký koncert dle E. E. Schmidta v podání M. Stránského s J. Maléřem mě ohromil na první pokus, a dodnes jsem je viděla už tuším 4x - je to moje srdeční záležitost.

Freddie - The King of Queen (DJKT)

Novější recenzi - po 50.repríze muzikálu, plánuji začátkem dubna 2017.

Na taneční muzikál Freddie - The King of Queen zpracovaný baletním souborem Divadla J.K.Tyla jsem měla samé dobré reference-především na zpěváka, jehož výkony věrně připomínají opravdového Freddieho. Také, přestože premiéru měl muzikál už začátkem roku 2014, dodnes je většina představení rychle a beznadějně vyprodána.

Měla jsem tedy štěstí, když moje maminka sháněla záskok za svoji kamarádku, se kterou měly Freddieho v rámci předplatného.

Mezinárodní den tance s Edith (DJKT)

29. dubna je Mezinárodním dnem tance.

V různých místech ČR probíhaly oslavy hromadným tancem v ulicích, někde dokonce i s TV přenosem. (Např. před pražským Národním divadlem byly instalovány tyče a lidé měli možnost vyzkoušet si baletní sestavy pod vedením různých osobností českého tanečního světa.)

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zvolilo na Nové scéně pro tento den inscenaci "Edith - vrabčák z předměstí" - taneční muzikál P. Maláska a L. Vaculíka o životě a kariéře francouzské legendy Edith Piaf.

Tři mušketýři (Divadelní léto pod plzeňským nebem)

Již tradičním kulturním počinem v ulicích Plzně bývá Divadelní léto pod plzeňským nebem.

Když se v ulicích Plzně předloni objevily plakáty na inscenaci Tři mušketýři, rovnou jsem si řekla, že to není úplně pro mě, nějak mě to nelákalo. A tak jsem bez lítosti přešla první ročník této inscenace.

Ale vloni mě vyprávění kamarádky nahlodalo. Místo koňů bicykly, hudba, dobré zpracování, krátké baletní vystoupení.... Nakonec jsem od ní dostala lístek, a tak veškeré pochyby byly rozptýleny.

Od té chvíle při každé vzpomínce lituji:

• že jsem si vůbec dovolila promeškat první ročník,

• že pořadatel festivalu přísně ctí pravidlo "dvakrát a dost", tedy že jednu inscenaci uvede v jednom roce, ve druhém ji zopakuje....a šlus.

Někdo to rád horké (DJKT)

Pro milovníky divadla coby čistě odpočinkové kratochvíle mohu doporučit Sugar, aneb Někdo to rád horké.

Veselá muzika a trochu groteskní děj neobsahuje žádné složité myšlenky - můžete si dovolit vypnout a nechat se bavit.

Poslední Voják a tanečnice (DJKT)

Ohlasy na nastudování opery Bohuslava Martinů (na libreto J. L. Budína) mezi mými známými nebyly právě pozitivní.

Divné kostýmy, složitá hudba, nepochopitelné, nerytmické, ......

Vlastně jsem se prakticky nesetkala s pozitivním hodnocením...až jsem si říkala, že bych se na "komickou operu" Voják a tanečnice měla jít podívat. Už proto, aby si člověk udělal vlastní obrázek.

Poslední aristokratka Evžena Bočka

Marně se snažím přijít na to, co mě přimělo si tu knížku v knihovně objednat. Kdo mi ji doporučil, nebo co jsem hledala, že jsem našla a vybrala právě tohle. Kde jsem si přečetla nebo se dozvěděla, že stojí za to si tuhle knížku přečíst.... ??!?!!

Hned, jak na to přijdu, stanovím si tento zdroj jako pravidelnou inspiraci.

Protože Bočkova Poslední aristokratka mi báječně "kápla" do noty.

WOW (Divadlo Broadway)

S kamarády rádi vymetáme festivaly světla, videomapingy, trochu bláznivá divadla.... a tak když jsem před Vánoci viděla poukazy na černé divadlo WOW Show Praha v Divadle Broadway, byl to jasný tip pro Ježíška.

No a ... - doporučila bych?

S drobným zaváháním (také záleží komu) - vlastně ano. Nečekejte superprofi tanečníky, hlubokou myšlenku, ani nezměrné veselí. Na můj vkus byl také zbytečně hlasitý hudební doprovod. A to jsem hluchoň.

Ale zažijete něco nového...a především si odpočinete.

Představení je určitě vhodné pro rodiny s většími dětmi, a také pro ty, kdo se jdou prostě uvolnit a dokážou ocenit maličkosti...a občas si zablbnout. Ve WOW Show Praha budete totiž tak trochu součástí děje.

Divadlo jako vášeň?

Než se vrhnu na zážitky z jednotlivých představení, pozastavme se krátce nad tím, jak často člověk obecně asi chodí do divadla.

Pochopitelně: jak kdo.