Plzeňské osobnosti (Večerní tematické prohlídky....) + komentovaná procházka po stopách funkcionalismu + šifrovací procházka

Miluju komentované prohlídky rodného města. Člověk se na něj může podívat najednou jinýma očima a o místech, kudy třeba i denně prochází, se dozví něco nového, nebo se nad nimi alespoň zamyslí, připomene si, co už kdysi slyšel.....
Vlastně mě docela mrzí, že už je těch prohlídek tak málo, loni jsem viděla větší nabídku, bohužel jsem je nestihla.
Baví mě, že mnohé z procházek jsou koncipované vlastně hlavně pro místní, turista se třeba pokochá, ale rezident získává k místu konkrétnější historické reálie, bližší vztah, má možnost si spojit souvislosti, najít v notoricky známém něco objevného....

Carmen (opera Jihočeského divadla v Otáčivém hledišti v Českém Krumlově)

Konečně se mi naskytla ta pravá příležitost a já si doplnila další mozaiku do základního operního vzdělání. Bizetovu Carmen (ve francouzském originále) jsem měla už dlouho v plánu, a to nejen kvůli tomu, že jsem chtěla vidět kus, ze kterého vychází mnou tolik oblíbený, pomoderněný balet DJKT - Carmen.
Opera Carmen patří mezi klasiky klasik a její melodie jsou tak notoricky známé, že znalost samotné opery snad patří mezi naprosté základy divadelního vzdělání... a vlastně možná i celkového všeobecného přehledu.
Navíc jsem se konečně vzchopila, povedlo se mi najít termín s volnými lístky, který korespondoval s mojí mezerou v diáři...., a vypravila jsem se konečně do Otáčivého hlediště v Českém Krumlově.
Aneb zážitky 2 v 1.

4 sestry (Studio DVA divadlo na Nebílovském divadelním létě 2016)

I letos jsem stihla Nebílovské divadelní léto, dokonce se jednalo o představení mého oblíbeného Studia DVA divadla, na které jsem zvažovala dokonce výlet do Prahy - na letní divadlo na Vyšehradě (leč terménově mi to nevyšlo :-( ).
 Nové představení 4 sestry nepatří mezi Hartlovy příběhově nejsilnější hry (alespoň z těch, které díky Studiu DVA znám), ale i tak je nadupané humorem a skvělými výkony hlavních představitelů.
Herecký ženský kvartet B. Kohoutová, J. Stryková, I. Chýlková a A. Šišková doplněný několika tvářemi jednoho muže - Romana Štabrňáka předvedl parádní koncert.

Otáčivé hlediště Český krumlov (provozuje Jihočeské divadlo)

Divadlo fungující (po několikerých přeměnách a s pětiletou pauzou) od léta roku 1958. Je výhradně letní záležitostí a každoročně se na jeho představení sjíždějí diváci nejen z blízkého okolí, ale z celé ČR a ze zahraničí. Vstupenky (ač nepatří mezi nejlevnější) jsou pravidelně dost rozprodané už s předstihem.
Divadlo, o jehož existenci / umístění se vede mnohaletý spor, kvůli jeho údajné devalvaci českokrumlovské zámecké barokní zahrady.

"Vítejte v divadle s nejvyšším stropem na světě!"

Mahenovo divadlo vs Janáčkovo divadlo - prohlídka budov NdB

Letošní léto jsem se rozhodla věnovat poznávacím cestám po krásách českých, propojit to s bojem proti divadelnímu absťáku... a namísto hradů a zámků objevovat různé divadelní budovy ČR.
Přiznávám, překvapilo mě, jak málo divadel nabízí prohlídky zákulisí.
Ovšem jednou z těch institucí, které prohlídky mají na programu (mají k tomu vyhražených 14 dní o prázdninách), je Národní divadlo Brno, a to hned ve všech třech jeho budovách:

• Mahenovo divadlo
• Janáčkovo divadlo
• Divadlo Reduta

Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes! (Divadlení léto pod plzeňským nebem) - vzpomínka

z archivu Divadelního léta pod plzeňským nebem

Parádní komedie, nemá chybu.
Vůbec nechápu, jak je možné, že jsem z téhle hry loni nepadla úplně na znak.
A hodně mě štve, že už "Psa" hrát nebudou. Vážení divadleníci DLPPN, myslím, že je na čase konečně přehodnotit tradici a upustit od přísného režimu "dvakrát a dost". Žejo?
Jsou hry, které by stálo za to hrát a hlavně vidět vícekrát (i během jednoho roku / měsíce / týdne......)
A Prokletí rodu Baskervillů k nim bezesporu patří.

/ pozor, text dále, vzhledem k tomu, že se hra už asi nebude opakovat, obsahuje malé spoilery /

Don Quijote (Divadelní léto pod plzeňským nebem)

Pozitivum je, že i přes avizované problémy s financováním festivalu - festival zůstává, pokračuje.
Jako 9. představení si Divadelní léto pod plzeňským nebem připravilo hru Don Quijote.
Letos se scéna zabydlela U Zvonu, na plácku, který zbyl po domu, jehož statiku narušily povodně v roce 2002.

Nutno podotknout, že jsem představení neviděla hned od začátku (chybí mi tak 15-20 minut) - po půl deváté jsem se vyskytla ve městě, bylo krásně... Chvíli mi trvalo, než jsem se odhodlala, protože už se evidentně hrálo a všichni z pořadatelského týmu už byli uvnitř, areál uzavřen.
... Ale pak jsem se rozhoupala, potichu, nesměle houkla skrz plot... a děvčata uvaděčky mě pustily dovnitř a velice ochotně prodaly lístek ještě na tentýž večer*...
Jako obvykle se mi tedy potvrdilo, že kolem Divadelního léta pod plzeňským nebem se točí samí fajn, ochotní a milí lidé :-)

S představením je to ale trochu těžké..

Robin Hood (komedie DJKT) - první dojmy

Jako vždy nepřipravená, překvapená.
Ale vlastně spokojená - na poslední den divadelní sezony, poslední školní den a tedy vlastně zahájení prázdnin asi nemohlo divadlo z repertoáru vybrat lépe. Jak jinak začít prázdniny, než vesele? 
Robin Hood* měl premiéru v polovině června 2016. Nedá se říct, že by se jednalo o nějaký extra hodnotný kus plný životních mouder.
Už při prologu v podání Antonína Procházky, pro něj typickém, dojdete k poznání, že představení musí být komedie. A herci se zde opravdu vyřádí, je to odpočinkovka jak se patří. Předpokládám, že bude mít u širokého publika úspěch.

LiStOVáNí.CZ: Drž mě pevně, miluj mě zlehka

Jak už jsem předeslala posledně (LiStOVáNí: Kafe a cigárko), projekt LiStOVáNí vlastně vůbec není autorské čtení, ale spíš scénické - tedy není to beseda s autorem, který by před publikem prezentoval obsah své knihy, dokonce sám autor se vůbec nemusí zúčastnit.
Herci seskupení v projektu LiStOVáNí, si vyberou nějakou knihu a volně, za pomoci několika málo rekvizit, divákům předvedou úryvek z obsahu.
A už podruhé jsem se přesvědčila, že tahle forma je úplně skvělá. Je to přesně něco mezi divadlem a autorským čtením, a obvykle poměrně sranda. Navíc, pokud vás to zaujme, si můžete danou knížku na závěr koupit, obvykle s vlastnoručním podpisem autora (alespoň u mě to tak v obou případech zatím bylo).

Hned po minulém (mém prvním) LiStOVáNí jsem si koupila lístek na to další. Tentokrát totiž byla avizovaná osobní přítomnost autora - Roberta Fulghuma, což pro mě byla dvojnásobná příležitost k "seznámení".

Vojcek (činohra DJKT v režii SKUTRu) - první dojmy

Hra náročná pro diváky / hra pro náročné diváky?

Emotivní představení, kde forma převládá nad příběhem.
Vojcek z dílny známého mladého režisérského dua SKUTR budí rozporuplné reakce a není představením pro každého. Své příznivce už ale má a jistě najde i další.


Bála jsem se, jak to zapůsobí na mě. Po nejisté první cca polovině jsem ale nakonec odcházela příjemně překvapená, spokojená.