Kdyby 1000 klarinetů (muzikál DJKT) - první dojmy

No, první dojem by dobrý, ale celkový hodně rozpačitý.
Plzeňské muzikály pro mě bohužel v naprosté většině nejsou představení, která by mě naplňovala nadšením nebo alespoň nějakými zásadními dojmy... a po shlédnutí Klarinetů musím smutně konstatovat, že to ani v tomto případě nebude jinak.
První dojem byl skvělý...

Romeo a Julie Divadelního spolku Kašpar v Měšťanské besedě v Plzni

Po dva letní večery hostila zahrada Měšťanské besedy v Plzni Divadelní spolek Kašpar s představením Romeo a Julie.
V tomto podání je počet osob poněkud redukovaný, přesto ale divák nemá pocit, že by bylo lidí na jevišti málo. Ani náhodou. Nechybí nikdo podstatný a atmosféru toho, že se děj odehrává mezi dalšími lidmi, dokázali tvůrci překvapivě dobře navodit. Je to asi jako když se díváte na film a kamera je zaostřená na ústřední skupinu - vnímáte to okolí, ale nevěnujete mu pozornost. Zde byla ta ústřední skupina, ale jako byste si podvědomě domysleli i ten zbytek.

Divadelní spolek Kašpar navíc upravil představení přímo na míru lokalitě - také proto, jak bylo uvedeno v kulturních programech i na vstupence, se akce musela konat prostě v zahradě Měšťanské besedy v Plzni a nebylo možné ji ani v případě nepřízně počasí přesunout dovnitř.

Schwarzenberská hrobka - Domanín/Třeboň

Zdroj fotografie: Wikipedie

V podstatě zatím pokaždé, kdy jsem se vyskytla v Třeboni, jsem šla kolem. A že už jsem v Třeboni byla dostkrát. Několikrát jsem se na ni byla podívat (zvenčí), několikrát jsem už zauvažovala nad tím, že by mohlo být fajn se podívat dovnitř. Možná. Asi..... Opravdu? Jako vážně je to funkční hrobka?
Jak moc si přeju lézt někomu do hrobu?
Na druhou stranu, architektonicky to vypadá dost dobře....

A tak, když jsem letos konečně měla jedinečnou příležitost vydat se do Schwarzenberské hrobky dokonce hromadně, s přáteli, neodolala jsem.
Nicméně musím konstatovat, zážitek se zcela vymkl mému očekávání.

Divadelní sezona 2016/2017 definitivně zahájena - aneb proč se pan Martin Stránský v úterý "celou noc tak Budil?"

Plzeňské divadlo DJKT zahájilo běžný program poctivě už ve čtvrtek 1/9 představeními ve Velkém i Novém divadle. Na sobotu pak hned připravilo premiéru baletu Krysař na Malé scéně (mimochodem, tam jsem se vypravila, že si koupím lístek na místě, ale nějak jsem nepostřehla, že je představení posunuté a začíná už v 17:00, oproti standardním 19 :-D) a na večer ve Velkém divadle Zahajovací koncert sezony 2016/17.
Už třetím rokem ale plzeňskou kulturní sezonu slavnostně zahajuje Průvod Vendelín - procesí složené z různých souborů plzeňské kulturní scény i jejich příznivců, které prochází centrem Plzně. Průvod má jméno po panu Vendelínu Budilovi, který je (myslím tak trochu neoficiálním) patronem plzeňského divadla a kultury vůbec.

Vila Tugendhat

Konečně se mi podařilo realizovat letitý sen a plán... a navštívila jsem brněnskou Vilu Tugendhat - významnou architektonickou památku.
Na seznam kulturních nemovitých památek byla zapsaná už v roce 1963, v roce 2001 pak dokonce na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Byla jsem zvědavá, jaké to bude. Vilu pro manžele Tugendhatovy navrhl a realizoval ve 30. letech 20. století architekt Ludwig Miese van der Rohe. Obecně: funkcionalistický styl, ve kterém je postavena, ve mě budí trošku rozporuplné pocity. Na jednu stranu ho obdivuji, na druhou stranu realizace, se kterými jsem se zatím setkala, mně osobně někdy vizuelně příliš připomínají pozdější socialistický realismus. Zřejmě tím množstvím obkladů i jednoduchostí, až strohostí... Ačkoli - je mi známo, že je dost značný rozdíl například v použitých materiálech.
Některé funkcionalistické interiéry, právě díky použitým materiálům, na mě působí možná až zbytečně hutně (např. interiéry Adolfa Loose).
Vila Tugendhat je ale přeci jen jiná liga.
Slyšela jsem názory obdivné i rozpačité (vyloženě negativní myslím ne), ale za mě  - je to opravdu BOMBA!

Plzeňské osobnosti (Večerní tematické prohlídky....) + komentovaná procházka po stopách funkcionalismu + šifrovací procházka

Miluju komentované prohlídky rodného města. Člověk se na něj může podívat najednou jinýma očima a o místech, kudy třeba i denně prochází, se dozví něco nového, nebo se nad nimi alespoň zamyslí, připomene si, co už kdysi slyšel.....
Vlastně mě docela mrzí, že už je těch prohlídek tak málo, loni jsem viděla větší nabídku, bohužel jsem je nestihla.
Baví mě, že mnohé z procházek jsou koncipované vlastně hlavně pro místní, turista se třeba pokochá, ale rezident získává k místu konkrétnější historické reálie, bližší vztah, má možnost si spojit souvislosti, najít v notoricky známém něco objevného....

Carmen (opera Jihočeského divadla v Otáčivém hledišti v Českém Krumlově)

Konečně se mi naskytla ta pravá příležitost a já si doplnila další mozaiku do základního operního vzdělání. Bizetovu Carmen (ve francouzském originále) jsem měla už dlouho v plánu, a to nejen kvůli tomu, že jsem chtěla vidět kus, ze kterého vychází mnou tolik oblíbený, pomoderněný balet DJKT - Carmen.
Opera Carmen patří mezi klasiky klasik a její melodie jsou tak notoricky známé, že znalost samotné opery snad patří mezi naprosté základy divadelního vzdělání... a vlastně možná i celkového všeobecného přehledu.
Navíc jsem se konečně vzchopila, povedlo se mi najít termín s volnými lístky, který korespondoval s mojí mezerou v diáři...., a vypravila jsem se konečně do Otáčivého hlediště v Českém Krumlově.
Aneb zážitky 2 v 1.

4 sestry (Studio DVA divadlo na Nebílovském divadelním létě 2016)

I letos jsem stihla Nebílovské divadelní léto, dokonce se jednalo o představení mého oblíbeného Studia DVA divadla, na které jsem zvažovala dokonce výlet do Prahy - na letní divadlo na Vyšehradě (leč terménově mi to nevyšlo :-( ).
 Nové představení 4 sestry nepatří mezi Hartlovy příběhově nejsilnější hry (alespoň z těch, které díky Studiu DVA znám), ale i tak je nadupané humorem a skvělými výkony hlavních představitelů.
Herecký ženský kvartet B. Kohoutová, J. Stryková, I. Chýlková a A. Šišková doplněný několika tvářemi jednoho muže - Romana Štabrňáka předvedl parádní koncert.

Otáčivé hlediště Český krumlov (provozuje Jihočeské divadlo)

Divadlo fungující (po několikerých přeměnách a s pětiletou pauzou) od léta roku 1958. Je výhradně letní záležitostí a každoročně se na jeho představení sjíždějí diváci nejen z blízkého okolí, ale z celé ČR a ze zahraničí. Vstupenky (ač nepatří mezi nejlevnější) jsou pravidelně dost rozprodané už s předstihem.
Divadlo, o jehož existenci / umístění se vede mnohaletý spor, kvůli jeho údajné devalvaci českokrumlovské zámecké barokní zahrady.

"Vítejte v divadle s nejvyšším stropem na světě!"

Mahenovo divadlo vs Janáčkovo divadlo - prohlídka budov NdB

Letošní léto jsem se rozhodla věnovat poznávacím cestám po krásách českých, propojit to s bojem proti divadelnímu absťáku... a namísto hradů a zámků objevovat různé divadelní budovy ČR.
Přiznávám, překvapilo mě, jak málo divadel nabízí prohlídky zákulisí.
Ovšem jednou z těch institucí, které prohlídky mají na programu (mají k tomu vyhražených 14 dní o prázdninách), je Národní divadlo Brno, a to hned ve všech třech jeho budovách:

• Mahenovo divadlo
• Janáčkovo divadlo
• Divadlo Reduta